středa 23. prosince 2020

Pamětní deska Václava Šamánka

Václav Šamánek byl český lékař a politik,  aktivista za českou věc na Liberecku.


Narodil se v roce 1846 v Miloticích u Kyjeva, absolvoval německé školy a stal se vojenským lékařem. Od roku 1873  působil v Liberci, nejprve v rámci vojenské kariéry, poté se tu oženil a založil si vlastní lékařskou praxi. Stal se zarytým obhájcem českého živlu v tehdy německém městě. Podařilo se mu přispět k výstavbě českých škol v Rašovce, Petrašovicích nebo v Hodkovicích, získal souhlas k postavení první české obecné školy v Liberci. Významná je i jeho spolková činnost, byl u založení Klubu českých turistů, patřil k zakladatelům českého Sokola v Liberci, působil v České Besedě. České zájmy hájil i jako poslanec Říšské rady (patřil k mladočechům), byl i poslancem Českého zemského sněmu. 

Svou lékařskou ordinaci měl Václav Šamánek v Liberci v domě čp. 64-II v ulici Na svahu 6, na kterém byla v roce 1924 zásluhou Spolku českých vojenských vysloužilců (o jehož založení se také zasloužil) umístěna pamětní deska. Pamětní deska se na zchátralém domě v této nepříliš přivětivé části města nachází dodnes. 

Více o Václavu Šamánkovi najdete na wikipedii



Na stejném domě je ještě jedna zajímavost: v přízemí domu fungoval krámek s českými novinami a časopisy pana Václava Koláře. Tomu Šamánek pomohl poté, co ztratil práci kvůli působení v České besedě, nabídl mu ubytování a pomohl sehnat i koncesi k prodeji novin. Kolář se za okupace přestěhoval do Turnova, kde také v roce 1942 zemřel. Zbytek orámování výkladní skříně zůstalo na domě jako upomínka. 




úterý 22. prosince 2020

Jasan v ulici Na Zápraží

Skoro denně chodím/jezdím kolem jasanu ztepilého v liberecké ulici Na Zápraží (před domem 4)08/3, k. ú. Jeřáb). Fascinuje mě, že dokáže přežít v prostředí, ve kterém je... Podívejte se sami... Kořeny má osekané, stojí vlastně na vyvýšenině, jsem zvědavá, jak dlouho ještě vydrží. 






A přitom se jedná chráněný stroj, významný krajinný prvek (datum registrace: 22.3.1996). Jak jsem si dohledala na stránkách magistrátu: "Mohutný jasan tvoří výraznou dominantu v zástavbě. Jedná se o strom úctyhodných rozměrů s obvodem kmene 434 cm. Vzhledem ke značnému stáří již koruna značně prosychá a strom koncentruje růstovou energii do její centrální části, blízko ke kmeni."
Katastrální území: Liberec, p.p.č. 1621/2, 1622, 1619, 5838 (zdroj).

Objevila jsem na internetu územní studii této lokality z roku 2016, se stromem se tu počítá, ovšem jestli se počítá i s realizací obnovy tohoto území v nějaké historicky krátké době, to si teda úplně jistá nejsem... 






čtvrtek 17. prosince 2020

Křížová cesta ve Frýdlantu v Čechách

Poprvé jsem se tu podívat v prosinci 2017, kdy se křížová cesta teprve dávala do pucu. Budovaly se cestičky, kácelo se, prořezávalo, jednotlivá zastavení cesty už byla osazená a opravená, ale chyběly infocedule a obrázky. Po třech letech na stejném místě a nestačím se divit, jak je to tu pěkné. 

Křížová cesta ve Frýdlantu byla zřízena již v roce 1737, a to na přání tehdejšího frýdlantského děkana Magistra filosofie Johanna Friedricha Leubnera. Pozemek vhodný na výstavbu Křížové cesty věnovali frýdlantskému lidu Clam-Gallasové. Frýdlanští občané sami pomáhali s její výstavbou. Dokončena byla roku 1737. O sedm let později byl její vrcholový kříž s obrazem Nejsvětější Trojice vysvěcen Josefem Lichtnerem. Všech čtrnáct křížů k jednotlivým zastavením dodal Ignaz Arnold. V roce 2017 byla křížová cesta na Křížovém vrchu díky česko-německému projektu "Paměť v krajině Trojmezí" obnovena. 12. května 2018 poté byla za účasti litoměřického biskupa, Mons. Mgr. Jana Baxanta slavnostně otevřena. Celkem 14 žulových zastavení zdobí smaltované obrázky zachycující poslední cestu Ježíše Krista, jeho ukřižování a vzkříšení. Smalty pocházejí z dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Omlouvám se, že obrázky křížové cesty nejdou za sebou, tak jak se sluší. Tentokrát jsem se na Křížovou cestu vydala z parkoviště nedaleko pivovaru pod frýdlantským zámkem, takže jsem začínala na vyhlídce, pak si prohlédla vrcholovou partii a nakonec se vrátila na začátek stezky. 

Pokud se ocitnete ve Frýdlantě, křížovou cestu na Křížovém vrchu si určitě nenechte ujít. 



Vyhlídka na zámek