Sculpture Line Liberec: Jan Dostál - Tři

Letošní ročník Sculpture line - prázdninového festivalu, v jehož rámci se ozdobí uměním ulice, náměstí, parky i vodní plochy, se letos dostává i mimo území hlavního města Prahy. Dvě instalace doputovaly i do Liberce. Náměstí Dr. E. Beneše v Liberci nově dominuje masivní bronzový Jezdec Michala Gabriela a před oblastní galerií je k vidění kovová socha Jana Dostála s názvem Tři.

 

TŘI

PLECH

I těžké věci lítají, ale pouze směrem dolů. Tato socha byla hozena volným pádem z výšky čtyřiceti metrů, třikrát. Z počátku primárně neovlivnitelná deformace objektu se postupně přeměnila v modelování pádem. Modelování spočívalo jednak v matematických výpočtech, tak i v samotných hodech, jejichž počet nebyl předem stanoven. Ze základních geometrických tvarů byl vybrán jehlan, který se nejsnáze deformuje.

JAN DOSTÁL

*1992

Rukopis Jana Dostála se od počátků jeho tvorby formuje přes různé materiály, se kterými pracuje (hlína, dřevo, sklo a pryskyřice), až do momentů, kdy poprvé potkává ocel, ve které se jako autor definitivně našel. Tento materiál mu umožňuje pracovat od malého měřítka až po monumentální rozměry. Postupným skládáním drobných geometrických prvků (variabilů) vznikají mnohaprvkové struktury, vytvářející sochy tématicky vycházející ze živočišné sféry, kde autor postupně redukuje realitu do geometrických tvarů, či sochy komunikující v čistě abstraktní rovině. Výsledná díla nejsou povrchově uzavřená, ucelená jako u klasických soch, nýbrž je autor nechává záměrně otevřená, aby bylo možné vnímat i prostor uvnitř. Otevřenost soch nabízí divákovi nahlédnutí do vnitřního prostoru objektů.

Stránky Jana Dostála

Stránky Sculpture line

Výstava Fenomén Charlemont v Lázních

V libereckých Lázních probíhá až do 9.9.2018 zajímavá výstava nazvaná Fenomén Charlemont. Představuje tvorbu tří zástupců vídeňské umělecké rodiny Charlemontových - tří bratrů: Eduarda (1848 - 1906), Huga (1850 - 1939) a Theodora (1859 - 1938).

Všichni tři byli vynikajícími umělci své doby, Eduard například opakovaně úspěšně vystavoval na pařížském Salonu, jeho nástěnné malby zdobily foyer Burgtheatru. Hugo se podílel na kostýmech vytvořených u příležitosti výročí svatby císařského páru, pracoval na výzdobě vily Hermes v Lainzer Tiergarten pro císařovnu Sisi, věnoval se krajinomalbě. Theodor byl sochař, vytvořil například brněnský pomník přírodovědce Gregora Mendela či pracoval na výzdobě vídeňského parlamentu. 

Charlemontovi byli spjati i s libereckou rodinou Liebiegových - Eduard vytvořil řadu vynikajících podobizen členů rodiny Liebieg a s nimi spřízněných Mallmannů (za Portrét Alice de Mallmann získal medaili na Salonu v Paříži), Hugo je autorem obrazu, na kterém je Theodor Liebieg se svou snoubenkou Marií Idou na projížďce v automobilu Victoria Benz, sochař Theodor pak zase tvořil busty příslušníků rodu, např. portrét Heinricha Liebiga. 

Díla všech těchto umělců si právě teď můžete prohlédnout v podbazénové hale. Společnost jim dělá i osobní automobil Benz Victoria s výrobním číslem 76, první automobil v českých zemích a třetí v rakouskou-uherské monarchii. Baron Theodor von Liebieg si Victorii koupil v roce 1893 a o rok později s ní podnikl první dálkovou jízdu na světě - do rodinného sídla v Gondorfu nad Moselou. Cesta trvala 69 hodin při průměrné rychlosti 13,6 km. Celkem s Victorií baron najel dvacet tisíc kilometrů. Od roku 1946 je Victorie součástí sbírek Národního technického muzea v Praze, odkud byla také na výstavu zapůjčena. 

Více zde a zde.


Fenomén Charlemont

Eduard, Hugo a Theodor
17. 5. – 9. 9. 2018

Kurátor Zuzana Štěpanovičová