Liberecké sochy: Ptáci podruhé

Možná se na Ptáky pamatujete - tohle dřevěné sousoší stávalo na náměstí dr. Edvarda Beneše, poté se přesunulo před vchod do zoologické zahrady. Tam se už ale delší dobu staví a ptáci odsud odlétli. Dnes jsem na ně náhodou narazila znovu - aktuálně se nacházejí před vstupem do psího útulku, u vchodu do Centra pro zvířata v nouzi v Liberci-Růžodole.

Literatour 2014

Včera se v Liberci konala literární vycházka po místech, kde kdysi sídlily knihovny, spojená se čtením "o knihách, knihovnících a a jiných zvláštních případech". Akci pořádala Krajská vědecká knihovna spolu s Libereckou občanskou společností a byla to opravdu příjemná a vydařená akce. 

Začátek Literatour byl v kostele sv. Kříže na Malém náměstí, kde v místnosti nad sakristií vznikla v polovině 18. století knihovna pro duchovní. Pro badatelské účely funguje dodnes, má kolem 2 tisíc svazků. A právě tady přečetl herec Martin Polách z Divadla F.X.Šaldy úryvek z knihy Roberta Musila Muž bez vlastností. Na tuhle knihu sbírám odvahu už docela dlouho, mohu-li soudit z přečteného, možná bych to mohla zkusit:-)

Poté jsme se přesunuli do budovy Nového Magistrátu ve Frýdlantské ulici, kde sídlila liberecká knihovna (pod různými názvy) skoro padesát let, od roku 1956 do roku 2000. Ředitelka liberecké knihovny Mgr. Konvalinková uvedla mladou herečku Barboru Mottlovou, která přečetla kapitolu z knihy Dewey od Vicky Myronové a Breta Wittera. O kocourovi, který se jednoho dne objevil mezi vrácenými knihami a postupně se stal inventářem knihovny a přítelem všech milovníků knih. Dojemný úryvek byl o přátelství kocoura Deweyho a handicapované holčičky ze speciální třídy. 

Zastavení třetí bylo v prostoru, kde sice knihovna nikdy nesídlila, ale zato tu vždycky pulsoval kulturní život - v bývalé kavárně Pošta, nádherných secesních prostorách, které jsou už mnoho let prázdné a nevyužívané. Ředitel libereckého policejního ředitelství, kterému budova aktuálně patří, František Husák ale slíbil, že se pokusí, aby se do kavárny Pošta opět vrátil ruch a noblesa. Herečka Markéta Tallerová tu přečetla úryvek z knížky Lindsey Davisové Alexandria - o alexandrijské knihovně. V kavárně Pošta se sešlo asi nejvíce návštěvníků, přišli nejen milovníci literatury, ale i obdivovatelé architektury, dostat se do těchto uzavřených prostor Policie ČR totiž není jen tak...

 Z kavárny na radnici - čtvrté čtení se konalo v sále, kde se schází městské zastupitelstvo, a kde v letech 1901-1909 sídlila Německá lidová knihovna. Známý liberecký herec Václav Helšus, který dosud absolvoval celou Literatour jako návštěvník a posluchač, se tady ujal satirické povídky Michaila Bulgakova O prospěšnosti alkoholu. Bylo to velmi zábavné, budu se muset do Bulgakova také pustit. 

Poslední zastávkou celé literární procházky pak bylo Naivní divadlo v Moskevské ulici, kde v letech 1909-1945 sídlila Německá lidová knihovna, kterou posléze vystřídala Krajská lidová knihovna (do roku 1962). Zdejší herec Marek Sýkora přečetl zajímavý a zábavný úryvek z knihy Potrat: historická romance 1966 od Richarda Brautigana. O knihovně, kam lidé nosí knihy, které napsali a které nebude nikdy nikdo číst. Tak jako třeba knihu O pěstování květin v hotelových pokojích za svitu svíčky. 

Literatour byla velmi příjemnou akcí, potěšilo mě, kolik literárních nadšenců se sešlo a strávilo 2,5 hodiny s literaturou. Tak se těším na příští ročník!

Liberecké sochy: Koule

Koule sochaře Milana Housera patří již od roku 2001 k veřejnému prostoru Liberce. Najdeme ji na dolním konci Gutenbergovy ulice, k nepřehlédnutí je zejména v noci, kdy svítí její středový pás. 

Autor sochařského projektu: Milan Houser
Trvalé umístění: Liberec, centrum, dolní část Gutenbergovy ulice
Inaugurace: 22. 11. 2001
Materiál, rozměry: laminát, plexisklo, autolak, světelný zdroj, průměr 2 m
Forma plastiky vychází z elementárního tvaru - je složena ze dvou laminátových polokoulí, mezi něž byl vložen kruh z plexiskla o tloušťce 2,5 cm. Zatímco ve vysoce leštěném povrchu Koule se zrcadlí okolní prostředí, středové plexisklo odráží namodralé světlo z jejího nitra (uvnitř je elektrický zdroj spínající současně s pouličním osvětlením). Při pohledu do Koule tak lze spatřit nečekané světelné efekty („moře světla"), světlo však vyzařuje také do okolí.

(zdroj: Spacium, o.p.s.)

 

Tuhle sochu mám docela ráda, je pro mě s Libercem už neodmyslitelně spjatá. Navíc je vtipně umístěná, pod kopcem, jako by se sem zakutálela. Co mi ale vadí, to jsou věčné nálepky a malůvky, které se na kouli pravidelně objevují...

 

Milan Houser
Narozen: 12. 12. 1971 ve Vyškově
Studia: 1985 — 1989 SUPŠ Brno, 1992 — 1993 PF MU Brno, 1993 — 2000 AVU Praha (Ateliér monumentální tvorby prof. Aleše Veselého)
Studijní pobyty: 1998 Japonsko, Kogoshima
Ocenění: 2000 Cena rektora AVU, 2000 Stipendista Nadace Jany a Milana Jelínkových
Zastoupen ve sbírkách: Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze

StreetArt - nůžky

Sem si střihni, tam si střihni... Šaldovo náměstí, Liberec.

Citáty na ulici

Nedávno jsem zaznamenala guerillovou poezii (Guerilla Poetring), dnes jsem v Liberci u zoo narazila na kartičky s citáty, resp. moudrými myšlenkami. Sice mi to trochu zavání vesmírnými lidmi, ale v zásadě se mi to líbí:-)

Volgogradská ulice

Liberecká Volgogradská ulice patří k nejstarším ulicím města, pochází z 18. století a zachovala si venkovský charakter. Najdete tu spoustu roubenek a vesnických chalup, které ale postupně mizí...

Foceno 6.1. 2014.