Z Javorníku po zelené do Hodkovic

Korona výlet za hranice katastru, v době, kdy už se dalo cestovat po okrese Liberec (na konci března). Autem jsme odjeli do Hodkovic nad Mohelkou, nechali jsme ho tam, a pak se svezli pár zastávek zpět autobusem pod Javorník. Ještě tu bylo celkem dost sněhu. Lanovka kvůli koronaviru mimo provoz, takže jsme se po sjezdovce vyškrábali po svých.

Nakoukli jsme do Javornické kaple a Bárt si chvíli hrál se sněhem. 

Ze sedla jsme pokračovali po zelené turistické značce z kopce dolů. 

Po cestě jsem si našla chvilku, abych v mlází našla tzv. Kahligův pomník. Pomník byl postaven na památku učitele a ředitele školy v Hodkovivích M. Roberta Kahliga, který zahynul v roce 1931 v Alpách na Finsteraahornu.

Na pomníku se dále nachází tabulka, která připomíná smrt Adolfa Walderta při lyžařských závodech. Jak jsem se dočetla na stránkách Hodkovic na Mohelkou: 

V neděli 10. února 1935, se ve věku nedožitých třiatřiceti let při lyžařských závodech na Javorníku smrtelně zranil Adolf Waldert, mistr kolářský z Hodkovic. Ten byl zároveň i vedoucí těchto závodů a trať jistě znal. Co přesně bylo příčinou nárazu do stromu, se zřejmě již nedovíme. Adolf Waldert utrpěl smrtelná zranění a přivolaný hodkovický doktor A. Longin již mohl konstatovat pouze smrt na následky těchto zranění. Na A. Walderta jsou však na svazích Javorníku dvě památky. První se nachází u tzv. Kamenného stolu při cestě z Obřího sudu k Záskalí. Druhou památkou je tabulka na Kahligově pomníku při cestě od javornické kapličky směrem k Hodkovicím. Na paměť tragédie byl na strom umístěn kříž z lyží. Ten vydržel mnoho let, ale povětrnostní podmínky na Javorníku vykonaly své. Po kříži už není stopy, a jestli stojí i strom nevíme.Adolf Waldert, činný také jako turner a hasič, je pohřben na hodkovickém hřbitově. Jeho hrob byl před třemi lety opraven Janem Blaschkem z Hodkovic.

Pokračovali jsme dále po zelené, lesem a pak po louce. 

Kousek od Hodkovic jsme ze zelené na chvíli odbočili, protože jsem se chtěla podívat na Sloup se sochou Panny Marie, kulturní památku z 18. století. 

Po chvíli jsme už scházeli k Hodkovicím, resp. ke skále Medvědici, kterou obdivuji vždycky, když jedeme autem kolem.  Medvědice je pískovcová skála, na jejímž vrcholu stojí vodojem z roku 1887. Vodojem je napájený pramenem z Javorníku a 116 metrů hlubokou artézskou studnou zásobuje Hodkovice nad Mohelkou. Od roku 1997 je stavba chráněna jako kulturní památka. V roce 1984 nechal farář Kára vytesat ve skále kapličku.

Po okraji hodkovického lesoparku jsme došli ke koupališti, kde jsme měli zaparkované auto. Ušli jsme necelých 6 km a pěkně jsme se prošli. 

Galerie na plotě - MŠ Klášterní

Mateřská škola Klášterní se již nějakou dobu snaží prezentovat kolemjdoucím pracemi svých dětí. Děje se to prostřednictvím Galerie na plotě - umisťováním výrobků na dolní oplocení školky, na cestě, která vede z Jablonecké ulice na přehradu.  Recyklované výrobky z plastů ve mně nadšení zpravidla nevyvolávávají, na druhou stranu, v téhle divné době vlastně oceňuju jakoukoliv snahu... Tak se mrkněte se mnou, třeba vás to inspiruje k nějakému tvoření s vlastními dětmi:-)

Liberecké sochy: Jan Šesták - Žena s ratolestí

 

V parku Clam Gallasů nedaleko Gutenbergovy ulice stojí socha Žena s ratolestí od sochaře Jana Šestáka. Původně (od roku 1965)  byla tato socha součástí památníku osvobození na dnešním Štefánikově náměstí, v roce 1974 se přestěhovala do Lidových sadů, do parku vedle zoologické zahrady. V roce 2014 byl na tomto místě vybudován nový vstupní pavilon do zoo a všechny sochy, které zde byly, se musely přestěhovat, Žena s ratolestí tak našla nové místo kousek od libereckého zámku. 

Památník obětem komunismu

Tenhle památník byl odhalen v roce, kdy jsem se do Liberce přistěhovala, v létě 2006. Najdete ho v parku u Jablonecké ulice, nedaleko bývalé Liebiegovy vily.

Autory památníku jsou architekti Petr Janda, Jakub Našinec, Aleš Kubalík a Josef Kocián (architektonická kancelář SPORADICAL). Tvoří ho dvě 4,5 metru vysoké zrcadlové tabule (přesné rozměry jsou 3,2 x 4,5 x 0,7 metru) z pokoveného skla o tloušťce 18 mm v ocelovém rámu. Hmotnost každého zrcadla je 800 kg. U paty pomníku je nápis SÁM V SOBĚ HLEDEJ, ZDA SVOBODU BRÁNÍŠ, CTÍŠ NEBO OMEZUJEŠ, který je čitelný pouze v zrcadle (je zrcadlově obrácen). Památník pracuje na principu zrcadlení a měnícím se obrazu. Odraz okolních stromů a kolemjdoucích je symbolem toho, že politické bezpráví se odehrává v dobové společenské realitě. Kompozici památníku doplňují tři desetimetrové parkové lavičky z lepeného dřeva. 

Památník vznikl jako výsledek veřejné soutěže, kterou vypsalo v roce 2003 město Liberec. Výstavba přišla na cca 1,2 milionu korun. Památník měl původně stát v zámeckm parku při Guttenbergově ulici. 

(z archiwebu)

Liberecké sochy: Slavoj Nejdl - Po válce (na novém místě)

Slavoj Nejdl byl sochař a medailér. Narodil se 6. června 1929 v Košicích, na začátku druhé světové války se jeho rodina přistěhovala do Náchoda, kde jeho otec pracoval jako úředník okresního úřadu. Po absolvování reálného gymnázia v Náchodě studoval krátce na VŠUP v Praze a poté u Otakara Španiela na AVU v Praze (1950 - 1953). Jeho osobní styl ) byl založený na měkém organickém tvarování. Ve druhé polovině 60. let se zúčastnil i významných sochařských výstav, jako byla 2. sochařská bilance Olomouc 1967 nebo Socha a město v Liberci (1969). Právě z této výstavy pochází i socha Po válce.

Vedle toho byl i významným sportovcem a milovníkem hor (zejména Krkonoš) a lyžování (v 50. letech dokonce reprezentantoval). Od 60. let tvořil v opuštěném zaplaveném lomu Chlum (Dolní Lomnice u Kunic), který měl zprvu - spolu s grafikem Vratislavem Hlavatým - v nájmu a později ho spolu odkoupili. Přestavěli opuštěné budovy lomu a kovářskou dílnu na haciendu s terasou otevřenou k lomu. Zde se během dalších let scházela společnost známých umělců. Koncem šedesátých let začal lom navštěvovat i Bohumil Hrabal. Prostředí s pozůstatky těžebních strojů, nebo lano s kladkou, na kterých se hosté spouštěli do vody, později zvěčnil ve své novele Obsluhoval jsem anglického krále, v níž sem situoval přepychový hotel milionáře Jana Dítěte. Slavoj Nejdl zemřel 20. ledna 2007. 

Abstraktní socha byla původně umístěna v parku v Jablonecké ulici, nejprve zhruba uprostřed, toto místo ale musela v roce 2006 uvolnit Památníku obětem komunismu. Přemístěna byla na stinné a vlhké místo v zatáčce naproti bývalé Liebiegově vile - fotila jsem ji tam někdy před 11 lety. 

V říjnu 2020 byla socha přesunuta na důstojnější místo v parku Clam-Gallasů v Komenského ulici. A vypadá tam opravdu dobře, podívejte.