pondělí 8. října 2012

Kostel sv. Vincence z Paoly

Jedno ohlédnutí za Dnem evropského kulturního dědictví - tentokrát pohled na kostel sv. Vincence z Paoly, tzv. červený kostel, který v Liberci najdete na Perštýně, na Jánském vršku. V kostele působí církev Adventistů sedmého dne, kteří kostel v sedmdesátých letech minulého století zachránili před zchátráním.

Neorománský kostel byl vystavěn v letech 1884-1887 podle návrhů vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera stavitelem F. Schlozem. Jelikož kostel patřil lazaristům, jejich zakladatelem byl sv. Vincenc z Paoli, nese stavba jméno po svém patronovi. Kostel zaujme na první pohled svým neobvyklým vzhledem, kombinací červených režných cihel a kamene. Zajímavé jsou také ozdobné římsy, nároží a sloupy z pískovce dovezeného z daleké Pirny. Vnitřek kostela byl původně také pojat v novorománském stylu, ovšem léta chátrání si vybrala svou daň, a tak za dnešní existenci kostela vděčíme členům obce adventistů, kteří se opuštěného objektu ujali a přestavbou pro své účely ho zachránili před naprostou zkázou.

(zdroj - web libereckého kraje)

Kostel mě překvapil - tím jak "žije". Byla sobota, takže tu bylo plno, protože sobota je pro adventisty ten nejdůležitější den. Vedle hlavní chrámové lodi oddělený prosklený koutek s hračkami pro malé děti s reproduktorem, kterým se přenášelo kázání dovnitř... Třídy pro hodiny náboženství menších i větších dětí... Klubovna pro dorost a mládež ve vězi... Byt pro správce i pro poutníky... Knihovna, kuchyně, projekční plátno... Prostě věci, které člověk zvyklý na interiéry katolických chrámů nečeká...

IMG_6536.jpg IMG_6538.jpg IMG_6552.jpg IMG_6539.jpg IMG_6543.jpg IMG_6544.jpg IMG_6545.jpg IMG_6548.jpg IMG_6553.jpgIMG_6554.jpg IMG_6555.jpg IMG_6556.jpg IMG_6557.jpg

A jako bonus - fotografie z loňského jara, kdy bylo přece jen fotogeničtější počasí...

liberec_vincenc_1_1.jpg 

sobota 3. března 2012

Socha Immaculaty v Liberci

V liberecké Ruprechtické ulici se hned vedle židovského hřbitova, v prostoru za novinovým stánkem, schovává jedna z libereckých kulturních památek, na které se tak trochu zapomnělo: mariánský sloup, aneb socha Immaculaty (Panny Marie Neposkvrněného početí).



Asi metr vysoká socha Panny Marie na vysokém sloupu v antickém stylu pochází z roku 1719, autor je neznámý, z nápisu na spodním soklu sloupu se ví, že v roce 1775 sloup opravoval kameník Johann Knobloch. Jak je vidět i z fotografií, socha není zrovna v nejlepším stavu...

A co o téhle památce říká Soupis soch liberecké farnosti z 1.3.1836, který byl nově přeložen do současné češtiny a otištěn ve Sborníku Národního památkového ústavu, Územního odborného pracoviště v Liberci v roce 2008?

"Bolestná Marie Matka Boží"

Místo, kde se nachází: "... při cestě z Liberce do Ruprechtic od jihu na sever po levé ruce, volně v poli na pozemku, pronajatém nájemcem městské vinopalny Wenzelem Jantschem."

Popis konstrukce a důstojnosti sochy: "Tato statue spočívá na velkém polním kameni, podobném skále. Na čtyřúhelníkoveém pidestalu stojí nádherný jónský dřík sloupu s rovněž výtečnou hlavicí, na ní Marie Matka Bolestná s tváří obrácenou vlevo k nebi, s levou rukou na srdci, kde se nachází krásně udělaný meč s poškozeným pozlacením, s pravou rukou otevřenou směrem dolů a nataženou dopředu, výrazná a plná důstojnosti a vznešenosti. Celek je mistrovsky zhotovený z tvrdého jemného pískovce. Statue se obrací čelní stranou k východu a je železnými kleštinami mezi stupni připevněna ke skále".

Nápisy, které se nacházejí u sochy: "Na štítě podstavce čelní strany lze číst: Obnoveno vlastníky pozemku Josefem a Marií Annou Jónovými. Florián Sigmund 1814. Pod tím na piedestalu: Tobiás Linke 1719, na štítě podstavce směrem jihu: Johann Joseph Knobloch 1755, na štítě podstavce směrem k severu: Anna Ludmila Knobloch".

Zdali je pro údržbu k dispozici nějaký fond: "Na údržbu neexistuje žádný fond, takže jen zbožní dobrodinci občas věnují statui svoji pozornost".

Poznámka: "V zájmu náboženství a umění je třeba si přáti, aby byl sloup pokud možno chráněn před vše rozhlodávajícím zubem času."


 

 




 


úterý 17. ledna 2012

Vodopády Jedlová

Poslední zastávka z říjnového archivu a z výletu do Jizerských hor - vodopády Jedlová. Nikdy jsem tu nebyla a byla jsem příjemně překvapená Jedlovým dolem i říčkou Jedlovou. Jedním slovem - nádhera. Pokud se někdy budete toulat okolím Josefova dolu, vodopády na Jedlové určitě nevynechejte.

Nejčastěji se k vodopádům chodí z Josefova dolu, my jsme však šli shora - od Milíře. Celým údolím prochází naučná stezka, která upozorňuje na přírodní krásy i na zajímavou faunu a flóru.