pondělí 14. prosince 2020

Jablonecká přehrada - zimní dojmy



Údolní nádrž Mšeno nebo Přehrada Mšeno, obecně nazývaná Jablonecká přehrada, je největší přehrada v povodí Lužické Nisy. Nalézá se nedaleko centra Jablonce nad Nisou a v bezprostřední blízkosti jeho sídlištní zástavby. Je napájena Mšenským potokem. Přehrada patří mezi největší městské nádrže ve střední Evropě a tvoří údajně největší vnitroměstskou vodní plochu v Evropě na východ od Ženevského jezera. Postavena byla v letech 1906–1908 pražskou stavební firmou Franz Schön a synové. Vodní nádrž je vlastně soustavou tří nádrží s celkovou rozlohou 40 ha. Nejjižnější nádrž slouží převážně ke koupání, dvě severnější jsou vhodnější spíše k rybolovu.

Podnět ke stavbě přehrady daly ničivé povodně na konci 19. století, (především povodeň z 30. července 1897). Jako projektant se na přípravě stavby přehrady podílel i univerzitní profesor Otto Intze z Cách. Konkurz vyhrála firma Schön a synové z Prahy. Stavba byla zahájena v květnu 1906, dokončena v roce 1909, štola z Lužické Nisy byla dokončena v roce 1910 a zkolaudována v březnu 1911. Stavba stála 4 238 190 rakouských korun. Naposledy byla přehrada vypuštěna v letech 1998 a 1959.

(zdroj Wiki)

Kolem přehrady vedou procházkové i běžecké trasy, v lesích nad nádrží nejvzdálenější od hráze jsou i singltreky pro kola. Přehrada je místními hojně navštěvovaná, je to velmi příjemné místo, které Jablonci docela závidím.

Fotografováno 2.12.2020.


Hráz mezi druhou a třetí nádrží.





































































A nakonec monumentální dílo od Vratislava Karla Nováka - Udice (nebo dle jiných pramenů Prut) - pocta Karlu Hubáčkovi. 




úterý 24. listopadu 2020

Bedřichov: památník Expedice PERU 1970

 

V Bedřichově, kousek od stadionu, kde se každoročně startuje Jizerská padesátka, můžete od roku 2010 najít památník Expedice Peru 1970. 

Pro vysvětlení důvodu vzniku památníku je nutné vrátit se o několik let zpět - v roce 1968 se jel první ročník Jizerské padesátky, a to jako oddílový závod TJ Lokomotiva Liberec, který testoval výkonnost horolezců zdejšího oddílu. Třetího ročníku se proto v roce 1970 se zúčastnili i členové československé horolezecké expedice, která se chystala do Peru vystoupit na vrchol Huandoy v peruánském pohoří Cordillera Blanca. Okolnosti způsobily, že se výprava nakonec místo něj vydala na nejvyšší peruánský vrchol Huascarán. 

Zde výpravu zastihlo ničivé zemětřesení o síle 7.9 Richterovy škály, pod masivní kamennou lavinou našli smrt všichni členové expedice: Ivan Bortel, Arnošt Černík, Milan Černý, Vilém Heckel, Jiří Jech, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Miloš Matras, Ladislav Mejsnar, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Zdeněk Novotný, Jiří Rasl, Svatopluk Ulvr a Václav Urban. Československo tehdy přišlo o elitu svého horolezectví.  Lavina pohřbila dvě velká města, počet obětí se odhaduje na 66 tisíc mrtvých, co do počtu obětí se jednalo o největší přírodní katastrofu v Latinské Americe (více viz wikipedie).

Další ročník Jizerské padesátky se proto konal s přídomkem Memorial Expedice Peru 70, na horolezce se vzpomíná při každém slavnostním zahájení Padesátky. 

V roce 2010 byla v Bedřichově vztyčena vzpomínka na tuto tragédii, a sice čtyřmetrová mohyla seskládaná ze 6 jizerskohorských bludných kamenů. Jména zemřelých horolezců jsou uvedena na symbolické pásce, nad památníkem vlaje 15 startovních čísel - ty se na památku horolezců od roku 2017 v závodě Jizerské padesátky vynechávají a nepřidělují.

Památník vzniknul z finančních darů místních lidí, lyžařů, rodin a přátel horolezců, náklady na památník dosáhly 135 tisíc korun.

Více zde a zde.













úterý 8. září 2020

Památník padlým v 1. světové válce



Památník padlým v 1. světové válce, který plánuje Archa13, o.p.s., se už nějaký čas klube nedaleko Archy - centra pro zvířata v nouzi v Liberci. Dříve skládka stavebního materiálu vedle lesíku Opičák se začala měnit už loni na podzim. Koronavirus se stavbou trochu zacvičil, vlastně ani nevím, jestli je tohle už nějaká hotová varianta, nebo ještě mezistupeň. 

Kdysi, v roce 2015, jsem v rámci prezentace v Legiovlaku viděla návrh památníků, který vypadal podstatně jinak (viz), i návrh na stránkách Archy13 vypadá o dost  sofistikovaněji - jména vyřezaná v plechu či zvuk kapek vody protékajících památníkem - to bylo zřejmě opuštěno. Ale možná se pletu a třeba se ještě nějakého posunu - zejména v doplnění terénu dalšími prvky - dočkáme. 

Fotografie z 7.9. 2020





neděle 6. září 2020

Sublima - nová plastika před radnicí




Sublima - nová čtyřmetrová plastika ze skla a železa od Jiřího Pačinka před libereckou radnicí. V Liberci se vypisují sázky, jak dlouho tahle skleněná krása na náměstí vydrží bez újmy... Pro jistotu jsme si s vyfocením pospíšili... 


Skleněná plastika byla vytvořená z 950 kilogramů železa a 680 kilogramů skla. Objekt vytvořil výtvarník Jiří Pačinek z Kunratic u Cvikova společně se svým týmem šesti sklářů a kovářem Jiřím Beránkem. Socha zve k návštěvě Křišťálového údolí. 










DFXŠ: SIALská trojčata

Hudební férie oslavující éru architekta Karla Hubáčka a jeho kolegů z kanceláře SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci) - autorů nejen slavného Ještědu, ale i řady dalších výrazných staveb 60. a 70. let minulého století. Hra je plná lokálních odkazů, takže všichni místní patrioti si přijdou na své, zároveň to ale funguje i jako obecnější pohled na tehdejší dobu. Tři mušketýři bojující se s paní Sorelou o svobodu v architektuře. Architektonický kabaret autorů Radovana Lipuse a Davida Vávry (trochu mi to připomnělo slavnou hru Těšínské nebe). A bylo to i edukativní:-)

Díky koronaviru jsem se na jinak neustále vyprodané představení dostala končeně i já:-) Vydařené.



Radovan Lipus, Milan Šotek, David Vávra: Sialská trojčata

Premiéra: 5.10.2018. Dramaturgie: Lenka Chválová. Scéna: David Vávra. Kostýmy: Eva Kotková. Hudba: Jiří Janďourek. Texty písní: Milan Šotek, Radovan Lipus. Hudební spolupráce: Marek Ottl. Pohybová spolupráce: Jana Stránská. Režie: Radovan Lipus.

Hrají: Tomáš Impseil, Jan Jedlinský, Ondřej Kolín, Václav Helšus, Karolína Baranová, Michaela Foitová, Eliška Jansová

Kabaretní pocta městu Liberci, jeho architektuře a osobnostem 60. let, které v šermu se socialistickou realitou vytvořily malé i velké zázraky...