Kostel ve Velkém Valtinově

Chystáte-li se na výlet do Podještědí, a máte-li rádi místa se zajímavou atmosférou, zastavte se ve Velkém Valtinově.

(původně publikováno 4. 5. 2008)

Dva kilometry od Jablonného v Podještědí leží vesnice Velký Valtinov. Její zřejmě největší chloubou je krásný barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, který nechal v roce 1729 postavit zdejší pán Jan Jáchym Pachta z Rájova. Stavba je zvnějšku osmiboká, zevnitř čtvercová. Vnitřní výzdobu představují nástropní malby oslavení sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, hlavní oltář je tvořen freskou s vynikajících italským obrazem sv. Šebestiána ze 17. století. Nepodařilo se mi zjistit, jestli je běžně možné si interiér prohlédnout, mně se to dnes podařilo díky výstavě výšivek, která se tu konala. Kostel  byl zrekonstruován v roce 1997.

  

Vedle kostela stojí několik soch,  které sem byly přeneseny z okolí. Spolu s kostelem vytvářejí zákoutí, které zve k zastavení. Jedná se pravděpodobně sv. Markétu s drakem u nohou, sv. Jana Nepomuckého s ukřižovaným Ježíšem v ruce,  sv. Prokopa s čertem u nohou a nějakého dalšího mučedníka s palmovou ratolestí v ruce - možná sv. Víta? Prázdný podstavec naznačuje, že tu bylo původně o jednu sochu více... Další dvě sochy, sv. Marie a sv. Jan Evangelista, které spolu s dřevěným křížem, na kterém visí plechový Kristus, vytvářejí Kalvárii, najdete hned přes silnici, kousek od turistické tabule. Určitě se Vám tady bude líbit.

  

  

Velký Valtinov najdete na silnici vedoucí z Jablonného v Podještědí do Zákup, dá se sem dojet i vlakem. Kostel najdete na GPS souřadnicích  N 50°44'36.474", E 014°44'7.161".

  

 

Kostel U Obrázku v Ruprechticích

Nad libereckými Ruprechticemi se tyčí jeden z nejkrásnějších kostelů v kraji - filiální kostel Matky Boží U Obrázku. 

Dnes Vás zavedu na jedno z nejhezčích míst v Liberci, ke kostelu U Obrázku. Toto místo je již déle než sto let cílem nedělních vycházek obyvatel Liberce a v poslední době je stále více navštěvován i turisty odjinud - třeba se k nim po přečtení tohoto textu připojíte.

 

Na kopci nad Ruprechticemi byla původne pouze studánka, jejíž voda byla údajně léčivá. Díky této vodě se uzdravil v roce 1806 ruprechtický rychtář Georg Weber, který tu o rok později nechal jako výraz díků postavit kříž v podobě kalvárie s postavami Panny Marie a svatého Jana a který nechal benediktinským mnichem z Broumova přemalovat starý mariánský obraz zavěšený nad studánkou. O deset let později uzdravila zázračná voda slepého chlapce z Raspenavy, což způsobilo velkou senzaci a přivedlo ke studánce ještě větší davy poutníků, než sem dosud mířily.

 

Roku 1883 dal zhotovit majitel pozemku poblíž studánky kamennou křížovou cestu lemovanou kaštanovou alejí. Pro větší pohodlí poutníků, kteří přinášeli do Ruprechtic prosperitu, byly U Obrázku zasazeny lípy poskytující stín v horkých dnech.

 

Poutníků přibývalo, Ruprechtice ani sousední Kateřinky vlastní kostel neměly, a tak logickým řešením byla stavba kostela na tomto požehnaném místě. Sbírka na kostel trvala 13 let, v roce 1905 se konečně sešlo dostatek finančních prostředků, byla vypsána soutěž, ve které zvítězili dva profesoři z c.k. státní průmyslové školy, architekti Kűhn a Fanta z Prahy, a mohlo se začít stavět. Stavitel Adolf Hübner dokončil tuto krásnou secesní stavbu v roce 1907, vysvěcena byla 27. července 1907 pražským světícím biskupem dr. Frindlem. Oficiální název kostela zněl Římsko-katolický jubilejní kostel U Obrázku.

 

V době komunismu byla stavba i s okolím ponechána svému osudu, takže listopadu 1989 se dočkala ve velmi dezolátním a zdevastovaném stavu. V letech 1995 - 1998 byl kostel důkladně rekonstruován a byla obnovena i křížová cesta. Jen kalvárie na svou obnovu stále čeká... Kostel se stal dominantou a ozdobou celého kraje, je viditelný z daleka a výhled od něj zejména směrem na Liberec a Ještěd je jedinečný.

 

Budete-li se chtít na toto místo vypravit, pak sem můžete dojet MHD - zastávka Blanická, případně dojít pěšky z ruprechtického náměstí. Z Lidových sadů sem vede také modrá turistická značka. Souřadnice GPS jsou N 50°47'44.475", E 015°4'47.071".

Lavička Lukáše Rittsteina

Podivná lavička na Soukenném náměstí v Liberci - opožděné odhalení.

Loni v létě jsem poprvé zaznamenala podivný předmět, který se objevil v Liberci naproti obchodnímu domu Tesco kousek od Soukenného náměstí. Byť se dalo odhadnout, že to bude asi lavička, odhalit, co představuje, se mi absolutně nepodařilo. Zdálky mi objekt připomínal obludný párek v žemli a tak nějak nepřímo evokoval párky Ignácia J. Reillyho ze Spolčení hlupců. Při pohledu zblízka mi fantazie docházela - že by béžový kámen požírající plastikový strom? Každopádně ve mě objekt vzbuzoval (a stále vzbuzuje) spíše nepříjemné pocity, a i když už jsem si na něj zvykla, snažím se ho při procházení touto lokalitou spíše ignorovat.

 

Až včera jsem zcela náhodou zjistila, oč vlastně jde. Pokud to zajímá i Vás, čtěte dál.

Jedná se totiž o originální příspěvek do městského mobilíáře, podobný jakým je například neotřelá autobusová zastávka u knihovny, kterou dělal David Černý. Skulpturu ve tvaru lavičky, nazvanou Věčná něha, vytvořil pro změnu Lukáš Rittstein. A co má představovat? Dejme slovo autorovi: „Je to bezbranná, zlatá hmota připomínající kytovce, vyplaveného na pobřeží, držící se horizontálního umělého kmene, který se tváří jako pravý. Drží se tak jako se duše upíná na osu své existence, ale zároveň dává spočinout ve svém měkkém těle hned třem lidem najednou. Socha vyjadřuje pocit nostalgie mizející divočiny, ale může být i kapka všeobjímající, smířlivé, třeba buddhistické energie."

Takže kytovec... Nu dobrá. Oživování městského prostoru drobnými sochami a plastikami je záslužná věc, takže polykám své připomínky a těším se na nějaké další originální dílko (které se mi třeba bude líbit víc:-).

Kotelské lípy

V osadě Kotel v Podještědí se nacházejí dvě krásné lípy, jejich stáří se odhaduje na půl tisíciletí.

(původně publikováno 1. 5. 2008)

Malá osada Kotel, součást Osečné, ukrývá dva krásné exempláře lípy velkolisté.

 

Starší lípa je označována jako lípa tisíciletá a údaje o jejím věku se různí - od cca 470 - 500 let (střízlivý odhad) až po 870 - 950 let (velmi optimistický odhad, který uvádí informační tabule na místě samém). Tato lípa je státem chráněna, měří na výšku přibližně 25,5 metrů a v obvodu kolem 9 metrů. Její kmen je dutý a prý se do něj dokáže najednou dostat až 20 dětí (o velikosti či věku dětí se prameny nerozepisují:-). Nedaleko od této lípy roste ještě jedna, o něco mladší (cca 450 let) a o něco menší (23 metrů) lípa. 

 

 

  

Lípy působí velmi monumentálním dojmem a opravdu stojí za to vyrazit se na ně podívat. Najdete je na modré turistické značce, která vede ze Světlé pod Ještědem do Hlavice, příp. na žluté turistické značce z Osečné do Českého Dubu, pokud chcete znát jejich polohu přesně, pak nabízím GPS souřadnice:  N 50° 41' 7.572", E 014° 56' 52.567".

 

Snímky pocházejí z února roku 2008

Více wikipedie.




.

Vojenský hřbitov v Ostašově

V liberecké městské části Ostašov se osamocen v polích nachází vojenský hřbitov z let 1914-1918.

 (původně vydáno: 1. 5. 2008 - fotografie z té doby)

 Během první světové války vznikl v Liberci, zhruba v místech dnešního letiště, obrovský zajatecký tábor, ve kterém byli internováni především ruští váleční zajatci. Komplex se rozkládal na 84 hektarech, tvořilo ho více než tři sta objektů (baráky mužstva, marodky, jídelny, kuchyně, strážnice, umývárny) a byl schopen pojmout až 55 tisíc osob. Několikrát během války se stalo, že toto "barákové město" mělo přechodně více obyvatel, než sousední Liberec. Po válce tu nějakou dobu působily české oddíly, v roce 1921 byl tábor zrušen, rozebrán a z pozemků se opět stala pole. Jedinou památkou na tuto kapitolu v historii Liberce se stal vojenský hřbitov, kde svůj poslední odpočinek našlo 678 ruských a italských zajatců.

 

 Hřbitov byl v roce 2001 rekonstruován, je pečlivě udržován a v současné době působí velmi důstojným dojmem. Chcete-li toto místo navštívit, pak jej najdete zhruba na těchto GPS souřadnicích: N 50°46'26.551", E 015°0'26.703".