Formy vyjadřování se, které Alžběta Skalická používá, spočívají v psaní textů a vytváření autorských šperků. Ambivalence těchto dvou vyjadřovacích prostředků tkví v jejich prezentaci i funkci. Zatímco šperk je malá osobní věc nevyjadřující se příliš jasně, prezentovaná převážně na těle člověka. Autorské texty psané do podoby poezie se vyjadřují zcela jasně, ale jsou autorkou převážně prezentovány ve veřejném prostoru. Alžběta tyto dva způsoby míchá a experimentuje s nimi. Texty obvykle píše rukou přímo na výstavní plochy bez záměru jejich dlouhodobého uchování. Šperky naopak vytváří z dlouhodobých kovových materiálů. Ve svých textových instalacích se věnuje tématu reflexe a sebereflexe, sebekritice, ale také se snaží aktuálně reagovat na dění kolem.
Další ze série malých diplomových výstav Půl roku chodím pozadu, je autorčinou osobní výpovědí ve formě textové intervence reagující na čas a prostor, v němž se zrovna pohybuje.
A jedna fotka autorky z FB galerie:
Žádné komentáře:
Okomentovat