Magdalena Jetelová: Proměny místa a prostoru (OGL)

Magdalena Jetelová pro mě vždycky byla "ta s tou židlí" - kdo si pamatujete povodně v roce 2002, tak jste v obraze. V současné době se v liberecké Oblastní galerie (v "Lázních") koná její velká výstava Proměny místa a prostoru. Největším lákadlem je site specific instalace chvějících se zrcadel vystavená v bývalé bazénové hale. To je opravdu působivé. Pěkné jsou ale i lightboxy s různě vysvícenými fotografiemi z Ohňové země, projekt z osmdesátek týkající se pražského metra i barevné obrazy na ochozu bazénové haly. Překvapilo a zaujalo. 

Více o umělkyni na wikipedii. 

Oficiální pozvánka na výstavu:

Výstava kreseb, světelných a akustických objektů, architektonických modelů a velkoformátových fotografií představující základní díla, kterými se Magdalena Jetelová jako jedna z významných osobností světové kultury dneška podílí na proměně výtvarného umění epochy sahající od posledních desetiletí 20. století do současnosti. Základem jejího díla je nové vnímání a artikulování vztahů sochařského a architektonického objektu a prostoru. Tyto vztahy Jetelová rozvíjí jako motivy, které aktualizují možnosti zviditelnění abstraktních, geometricko-topologických vlastností prostoročasu. Jde o motivy proměny, vznikání a zanikání tvarů, určování nezbytnosti a zároveň neurčitelnosti hranic místa a prostoru, motivy světelných, zvukových a tvarových vibrací analogických vibracím a přenosům informací v neurologických procesech a funkcích mozku. Jsou to díla inspirativní svým vstupem do prostoročasu aktualizací tvořivých schopností ukrytých v procesech percepce a imaginace, díla inspirativní vyhraněnými a odvážnými konfrontacemi a rezonancemi mezi přírodní skutečností, prostředím technické civilizace a abstrakcí.

Výstava prezentuje kresby, fotografie a modely vztahující se k významným a známým dílům Magdaleny Jetelové, jako například jsou, projekt Jižní město, Island, či Atlantický val, spolu s novým projektem tvarových, vizuálních a akustických vibrací.

Při realizaci výstavy bude využita spolupráce umělkyně s Interdisciplinárním seminářem topologických studií Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci a Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy v Praze spolu s dalšími fakultami Technické univerzity v Liberci.

(zdroj OGL)

     a pár videí - jedno oficiální ze stránek Magdaleny Jetelové z vernisáže

http://jetelova.de/current.htm

Ostatní videa jsou moje:

Výstava potrvá do 8. 5. 2022, tak ji zkuste stihnout. Ve čtvrtek 24.3.2022 se bude konat komentovaná prohlídka, tu zase zkusím stihnout já...

Procházka po liberecké cyklostezce

 Edice březen 2022: od stadionu Slovanu k ZŠ Barvířská a zpět

Graffiti u nádraží - březen 2022

 

Opět aktualizace pravidelného místa pro street art. 

Moon Gallery: Plody a zplodiny nevědomí

Liberecká Moon Gallery hostí od 27. října do 17. prosince dílo Marka J. Vavřince s názvem Plody a zplodiny nevědomí. Další obrazy pak najdete uvnitř vedlejšího baru Stereo Café. 

Marek J. Vavřinec se narodil 9. 10. 1981 v 7:59 v Liberci jako Marek Hofman. Jako dítě se zabýval hlavně četbou dobrodružné literatury, kreslením záhadných obrazců do písku a dlouhým zíráním do kanálů. Maloval, kreslil a ryl do lina na ZUŠ pod vedením Kateřiny Černé. Vystudoval UWC v Itálii a VŠUP v Praze a od té doby působí jako kreslíř, malíř a grafik. K realizaci svých grafických cyklů a knih používá hlavně techniky barevného dřevorytu, dřevořezu a knihtisku. Ilustroval řadu archetypálních literárních děl (např. Starý zákon, Odysseiu, Fausta či Zuřivého Rolanda) a v posledních letech se zabývá hlavně volnou kresbou a malbou, obvykle v transu. Literárně přispíval do slovenského hermetického časopisu Eosphoros, jinak píše spíš do šuplíku a občas na internetu. V civilním životě si občas přivydělával jako kopáč, zedník, tesař, učitel na ZUŠ, pracovník muzea, astrolog, prodavač knih, dřevorubec, malíř vánočních ozdob, tlumočník a průvodce.

Pár slov autora:

Pro výstavu jsem vybral ty obrazy a dřevořezy, které vznikly ve změněných stavech vědomí, především ve snu a v transu. Měsíc je symbolem lidského nevědomí, spánku, citů a imaginace a vůbec všech vodních iracionálních pohnutek. Ústředním bodem výstavy je proto olejomalba mé vlastní Luny, tj. Luny ve Vodnáři v mém nativním horoskopu, doplněná několika intuitivními kresbami a ilustracemi ke knize Poklad snů (viz bylonebylo.com). Dřevořezy na záchodě jsou spíše mým vizuálním a nevědomým odpadem, to jest záznamy traumatických snů a stavů mysli, a byly nakresleny a vyryty pravou rukou (standardně jsem levák). Soubor glyfů v exteriéru je část mnohem rozsáhlejšího díla (cyklu dřevorytů Mundus Superterraneus), které jsem v hlubokém transu stahoval z astrálu a poté v hluboké střízlivosti pracně ryl a tisknul. Pro účel výstavy byly glyfy zvětšeny.