Výstava o mizejicím ptactvu. Umělecká. Videa, zachycení zpěvu ptáků v jakési svérázné notové osnově, artefakty z přírody, ptačí oblek z prachového peří, nahraný ptačí zpěv ve sluchátkách... Asi jsem na to koukala trochu vytřeštěně, přece jen bych něco podobného hledala spíš naproti v Severočeském muzeu, ale nakonec - proč ne? Vlastně jsem si na téhle výstavě pěkně odpočinula...
Skupinová výstava česko-norského umělectva o mizejícím ptactvu se zaměřuje na fascinaci světem ptáků, přírodními zvuky a vědeckým bádáním. Autorstvo přistupuje k ptactvu jako ke klíčovému fenoménu, který odráží naši vzájemnou propojenost s přírodou a hledá nové možnosti, jak naslouchat, vnímat a vztahovat se k našemu okolí.
Stěžejním bodem této výstavy je spojení umění, vědy a filozofie prostřednictvím inspirace tvorbou české umělkyně Olgy Karlíkové, která už od šedesátých let detailně zkoumala zvuky a pohyby přírodního světa. Sama Karlíková, známá nejen svými kresbami inspirovanými zpěvem ptáků, zachycovala zvukové stopy přírody způsobem podobným seismografickým záznamům, kde prostor a čas nejsou abstraktními kategoriemi, ale hmatatelnými a nekonečnými dimenzemi meditací a časovostí přírody. Název výstavy zase odkazuje na verše od básnířky Emily Dickinson, která ptactvo vnímala nejen jako tvory představující svobodu, ale také jako efemérní druhy.
Lokální umělecké přístupy jsou provázány s místně specifickými lokalitami České republiky, které se snaží navrátit ptactvo do původního místa, ať již na Liberecku, Kozmických ptačích loukách na Opavsku, nebo v jižních Čechách u Třeboně. Naopak norské příběhy vyprávějí, jak jsou kdysi hlučné ostrovy (Røst nebo Selvær) postupně tišší a tišší z důvodu úbytku ptáků i jejich potravy.
Výstava začíná ve tmě, kde divák dokáže ztlumit přijímané vizuální vjemy a nastraží jiné smyslové vnímaní – sluch. Tma jej připraví na poslech i ve druhém patře, kde však již od brzkého rána, kdy se rozednívá, může postupně ve světle vnímat rozličné druhy ptactva. Tato výstava tak není jen o problematice ptactva, ale o lidské odpovědnosti a schopnosti aktivně naslouchat světu, který nás obklopuje. Díla inspirovaná ptactvem vytvářejí hluboký dialog důležitý pro reflexi našich vztahů k přírodě a vedou naši pozornost k tomu, co nám ptáci, jejich zvuky a jejich mizení mohou říct.
Na výstavě se podíleli: Eva Bakkeslett, Nikola Brabcová a Karin Šrubařová, Jan Fabián, Pavel Jestřáb, Olga Karlíková, Michal Kindernay, Magdaléna Manderlová, Hana Puchová, Elin Már Øyen Vister.
