V Oblastní galerii Liberec byla na začátku června slavnostně zahájena výstava The Gilded Age, na které výtvarník Pasta Oner představuje své velkoformátové obrazy, sochy i objekty odkazující na pop-art i slavné mistry.
.jpg)
Pasta Oner (*1979), multimediální umělec, autor charakteristických akrylových a olejových obrazů, grafických listů, nástěnných plastik, objektů, soch a prostorových instalací, se v posledních již více než deseti letech stabilně řadí mezi nejvýraznější postavy současného českého výtvarného umění. V průběhu své dvacetileté profesionální umělecké kariéry vystavoval v řadě předních výstavních institucí (např.: Alšova Jihočeská galerie, Danubiana, DSC Gallery, Dům umění v Opavě, Villa Pellé, Galerie Ludvíka Kuby a další) a ve zvučných výstavních síních (Mánes, Nová síň). Pro jeho tvorbu je typická konzistentní vizuální poetika pracující s jasně definovanou škálou výrazových prostředků, žánrových kategorií a očekávání. V základu popartová estetika se v jeho dílech snoubí s postmoderními apropriacemi ikonických děl a symbolů tradičních dějin umění a kultury od antiky až po klasické mistry renesanční či barokní malby. Jeho souborné dílo prostřednictvím asamblážových forem vyprávění reflektuje svým charakteristicky smířlivým nadhledem soudobou popkulturní společnost konzumerismu v plné škále její významové, hodnotové i symbolické vrstevnatosti.
Autor si ve svých výstavách všímá určitých kulturních fenoménů, idolů a ikon, ale i samotných uměleckých forem druhé poloviny 20. století, které v západním kulturním milieu prošly již dávno svými životními cykly, uzavřely se či jinak se recyklovaly, avšak do našeho kulturního prostoru začaly pronikat až s pádem železné opony. Současně nikdy neopouští myšlenku, že „my“ jako společnost jsme v některých společenských rovinách onen v devadesátých letech objevený, opěvovaný a fascinující Západ nikdy zcela nedohnali. Pastovy výstavní narativy tak jsou veskrze autentickou lokální výpovědí, svědectvím ze společenského teritoria postkomunistických zemí střední Evropy, jejichž vývoj se odehrává na pozadí bouřlivých změn globálního významu.
Výstava The Gilded Age je pak umělcovou potřebou vzdát hold éře, která již pominula, přestože o ni neustále usilujeme – tj. zlatý věk Západu druhé poloviny 20. století – a současně obhajobou doby, v níž aktuálně žijeme a v níž jsme si možná ještě nevšimli, že ona obávaná apokalypsa se „již stala“. Korpus výstavy utváří několik blízce provázaných sérií středoformátových a velkoformátových nástěnných obrazů a kolekce solitérních prostorových instalací a dvou objektových sérií, celou výstavu nakonec rámuje scénografická intervence, která jednotlivá díla zasazuje do postapokalyptické krajiny.
Zjevné reference na celosvětové krize environmentálního, klimatického či kapitálového charakteru však nejsou hlavním poselstvím Pastových objektů instalací. Autor si je vědom, že tato tematika již svůj oprávněný a nezastupitelný hlas ve veřejném prostoru má. Proto se v těchto nových globálních podmínkách „konce Světa“ stále pokouší nalézat prostor pro lidskou existenci, která může nadále zůstat rozmanitá, hravá a současně někdy nejednoznačná a rozporuplná.
Je to barevné, je to hravé, je to apokalyptické. Nemůžu říct, že by Pasta Oner byl úplně můj šálek kávy, ale za vidění to stojí. Navštívit můžete do 1.10.2023.
