Liberecké krematorium, které slaví 100 let. Dokončeno bylo sice již v roce 1917, ale Rakousko-Uhersko pohřeb žehem nedovolovalo. Spalovat se tedy začalo až po vzniku republiky, první obřad proběhl 30.10.1918. Krásná secesní budova, mimochodem.
středa 21. listopadu 2018
sobota 22. září 2018
Umění v ulicích - busking
Ještě nedávnou jsem si pod slovem busking neuměla nic představit. Pak se ale objevila Kateřina Šedá a její Tram Buskers Tour v Helsinkách před dvěma lety a já zjistila, že buskeři jsou pouliční zpěváci, kteří oživují centra měst.
Moje zkušenost z centra Prahy byla tedy spíš tristní, tady spíš než radost z hudby nastoupilo podnikání, kdy se někteří pouliční hudebníci stali podnikateli v tom nejhorším slova smyslu. S nesmlouvavou přesností se se svými reproduktory zjevovali na místech, kde se shromažďuje hodně turistů a stále stejnými odrhovačkami z nich dostávali co nejvíc peněz... O kulturu nešlo ani náhodou a navíc se v tom randálu nedalo nic dělat, natož pracovat (můj zaměstnavatel sídlí na Staroměstském náměstí). Docela jsem tedy přivítala regulaci, byť si nejsem jistá, zda zvolená cesta byla tou nejšťastnější...
Oproti tomu aktivita Knihkupectví Fryč, které se snaží dostat umělce do ulic Liberce je mi docela sympatická. Když se tu párkrát do měsíce něco takového podaří uspořádat, budu jen ráda... V pondělí 17.9.2018 to hrál Slávek Maděra.
Má vlast zblízka a nahlas v Liberci
Má vlast zblízka a nahlas v Liberci - moc pěkná audiovizuální instalace, kterou připravila Česká filharmonie ke stému výročí republiky. V Liberci instalováno na vlakovém nádraží, takže se do tónů Vltavy občas ozývá: "Na druhém nástupišti je připraven k odjezdu vlak do Černous. Pravidelný odjezd..." Je to trochu zvláštní, přece jen Smetana není Dvořák, ale i tak dobré.
Výstava putuje republikou, v létě jsem ji viděla v Rudolfinu, ale Liberec jsem si nemohla nechat ujít.
"Má vlast - zblízka a nahlas je putovní multimediální výstava, která propojuje překrásnou hudbu, výtvarné umění, design a architekturu. Vznikla ve spolupráci České filharmonie a České spořitelny při příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky.
V šesti krajských městech máte možnost vstoupit do speciální zatemněné konstrukce a nechat se pohltit 25 minutovou videosmyčkou na devíti velkoformátových plochách v rozlišení 4K, kterou doprovází dvě legendární skladby v mistrovském provedení České filharmonie.
První část v podobě Vltavy Bedřicha Smetany symbolizuje nevyčerpatelnou magii české přírody. Ponoříte se do řeky, která je tu vizuální metaforou plynutí času. Stanete se součástí nevyzpytatelného živlu, neuhnete ani před gigantickými betonovými stupni říční kaskády. Navždy změníte zažitou tvář Smetanovy romantické řeky.
Druhá část projekce před vámi odhalí velkolepý rozmach českého umění v období od první republiky. Jako ústřední hudební motiv zazní čtvrtá a pátá věta Janáčkovy Sinfonietty. Výročí Československa oslavíte za doprovodu řetězce asociací a fascinujících obrazů. Spatříte záblesky fenoménů abstraktního malířství, moderního sklářství, ale i detaily kubistické architektury a designu či funkcionalismu.
Výstavu navrhla londýnská agentura 59 Productions, která pravidelně spolupracuje s BBC Proms a s Edinburským hudebním festivalem. V minulosti připravovala projekty pro Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau nebo pro Operu v Sydney. Mezi její nejviditelnější práce patří vizuální řešení zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Londýně v roce 2012."
V šesti krajských městech máte možnost vstoupit do speciální zatemněné konstrukce a nechat se pohltit 25 minutovou videosmyčkou na devíti velkoformátových plochách v rozlišení 4K, kterou doprovází dvě legendární skladby v mistrovském provedení České filharmonie.
První část v podobě Vltavy Bedřicha Smetany symbolizuje nevyčerpatelnou magii české přírody. Ponoříte se do řeky, která je tu vizuální metaforou plynutí času. Stanete se součástí nevyzpytatelného živlu, neuhnete ani před gigantickými betonovými stupni říční kaskády. Navždy změníte zažitou tvář Smetanovy romantické řeky.
Druhá část projekce před vámi odhalí velkolepý rozmach českého umění v období od první republiky. Jako ústřední hudební motiv zazní čtvrtá a pátá věta Janáčkovy Sinfonietty. Výročí Československa oslavíte za doprovodu řetězce asociací a fascinujících obrazů. Spatříte záblesky fenoménů abstraktního malířství, moderního sklářství, ale i detaily kubistické architektury a designu či funkcionalismu.
Výstavu navrhla londýnská agentura 59 Productions, která pravidelně spolupracuje s BBC Proms a s Edinburským hudebním festivalem. V minulosti připravovala projekty pro Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau nebo pro Operu v Sydney. Mezi její nejviditelnější práce patří vizuální řešení zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Londýně v roce 2012."
(zdroj: kudyznudy.cz)
Oficiální video:
Výstavu můžete v Liberci navštívit do 21.10.2018.
Spiderman v Liberci
Druhá polovina září 2018 - centrum Liberce se proměnilo v kulisy nákladného velkofilmu, který se tu aktuálně točí. Bude to pokračování Spidermana, jak se proslýchá? Pracovní název filmu je každopádně "Bosco".
Náměstí Edvarda Beneše se pro účely natáčení změnilo na lunapark. Objevily se tu kolotoče, naopak zmizela jezdecká socha Michala Gabriela, svou podobu změnila i Neptunova kašna. Pěší se mohou novou podobou města pokochat během dne, v noci je průchod umožněn jen v době, kdy se nenatáčí.
Pro Vaši představu...
Náměstí Edvarda Beneše se pro účely natáčení změnilo na lunapark. Objevily se tu kolotoče, naopak zmizela jezdecká socha Michala Gabriela, svou podobu změnila i Neptunova kašna. Pěší se mohou novou podobou města pokochat během dne, v noci je průchod umožněn jen v době, kdy se nenatáčí.
Pro Vaši představu...
sobota 7. července 2018
Sculpture Line Liberec: Jan Dostál - Tři
Letošní ročník Sculpture line - prázdninového festivalu, v jehož rámci se ozdobí uměním ulice, náměstí, parky i vodní plochy, se letos dostává i mimo území hlavního města Prahy. Dvě instalace doputovaly i do Liberce. Náměstí Dr. E. Beneše v Liberci nově dominuje masivní bronzový Jezdec Michala Gabriela a před oblastní galerií je k vidění kovová socha Jana Dostála s názvem Tři.
TŘI
PLECH
I těžké věci lítají, ale pouze směrem dolů. Tato socha byla hozena volným pádem z výšky čtyřiceti metrů, třikrát. Z počátku primárně neovlivnitelná deformace objektu se postupně přeměnila v modelování pádem. Modelování spočívalo jednak v matematických výpočtech, tak i v samotných hodech, jejichž počet nebyl předem stanoven. Ze základních geometrických tvarů byl vybrán jehlan, který se nejsnáze deformuje.
JAN DOSTÁL
*1992
Rukopis Jana Dostála se od počátků jeho tvorby formuje přes různé materiály, se kterými pracuje (hlína, dřevo, sklo a pryskyřice), až do momentů, kdy poprvé potkává ocel, ve které se jako autor definitivně našel. Tento materiál mu umožňuje pracovat od malého měřítka až po monumentální rozměry. Postupným skládáním drobných geometrických prvků (variabilů) vznikají mnohaprvkové struktury, vytvářející sochy tématicky vycházející ze živočišné sféry, kde autor postupně redukuje realitu do geometrických tvarů, či sochy komunikující v čistě abstraktní rovině. Výsledná díla nejsou povrchově uzavřená, ucelená jako u klasických soch, nýbrž je autor nechává záměrně otevřená, aby bylo možné vnímat i prostor uvnitř. Otevřenost soch nabízí divákovi nahlédnutí do vnitřního prostoru objektů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)