úterý 9. června 2015

Valerián Karoušek v Lázních



V liberecké oblastní galerii v Lázních se až do konce srpna koná výstava, která představuje turnovského rodáka, sochaře a horolezce Valeriána Karouška. Přiznávám, že jsem Karouška neznala, resp. zaregistrovala jsem ho v katalogu jako jednoho z účastníků výstavy Socha a město 1969, stávající výstava v Lázních mě ale docela oslovila.

Valerián Karoušek (31. ledna 1929 Turnov – 31. května 1970 pod Huascaránem) byl český sochař, horolezec, bratr malíře Ladislava Karouška.

Nejprve se učil zámečníkem v Mladé Boleslavi, pak studoval na odborných školách v Turnově a Jablonci, poté v letech 1947–1953 na AVU u Jana Laudy. Od roku 1957 byl členem skupiny M 57 tvořené především z absolventů AVU, včetně Karouškova bratra.

Ve svém uměleckém projevu se začal záhy v 50. letech odvolávat na Otto Gutfreunda a na sochařské umění starého Mexika ve svých polychromních sochách. S úspěchem se účastnil výstavy Expo 58, v 60. letech se jeho projev výrazně proměňuje, začíná přecházet do abstrakce a vedle pálené hlíny a sádry se mezi jeho obvyklým materiálem objevují průmyslově vyráběné komponenty, laminát (Kladivář, 1963), svařuje konstrukce z drátů, plechů apod., a naopak snad vzhledem k blízkému vztahu ke skalám zasazuje do svých konstrukcí neopracovaný kámen.

Jeho horolezecká záliba se mu ale stala osudnou, když zmizel spolu s ostatními členy horolezecké expedice Peru 1970, některé z jeho projektů dokončil a instaloval jeho přítel sochař Jiří Novák (např. Stabil / Vzlet II, 1972, Aeskulap, známý jako Pocta Janu Palachovi, 1973).

(Wikipedie)

 

 







Totem civilizace - socha, která byla v Liberci vystavena v rámci slavně výstavy Socha a město 1969.



pátek 29. května 2015

Páternoster v budově krajského úřadu v Liberci

Páternoster (česky oběžný výtah) je druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin, vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu. Věděli jste, že jeden z těchto unikátních výtahů je i v sídle Krajského úřadu Libereckého kraje?


Přiznávám, páternostery mě provázejí skoro celý dospělý život. Byl na mé alma mater a vlastně i u všech mých dosavadních zaměstnavatelů. Narozdíl ode mne je ale většinu lidí tenhle druh výtahu velkou atrakcí. Jeden páternoster, a to dokonce dost unikátní, máme i v Liberci.



Princip páternosteru: V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž se jedna pohybuje směrem nahoru a druhá dolů. Jednotlivé kabiny jsou umístěny těsně nad sebou. Tak mohou nepřetržitě odbavovat cestující, kteří mohou kdykoli nastoupit a kdykoli vystoupit v libovolném podlaží. Na konci směrové dráhy páternosteru je kolo, podél kterého je obtočen závěsný řetěz kabin. Kabina se tak ve sklepě či ve strojovně (v úvrati) posune do opačného dopravního směru. Kabina se tedy nepřeklopí, ale jen se horizontálně přesune. Páternostery jsou vybaveny čidly, která je zastaví v případě, že by pasažér uvízl mezi kabinou a vchodem.
(wikipedie)



Liberecký páternoster je největší v České republice, má obslužnou výšku 56,8 metru a vede až do 16 patra. Nejvyšší budova ve městě, kde páternoster najdete, byla stavěna v letech 1967-1976 podle projektu Zdeňka Plesníka jako sídlo Výzkumného ústavu textilní technologie a Státního výzkumného ústavu textilního. Páternoster byl do rozestavěné budovy instalován v roce 1971. 

Zdejší páternoster má 35 dřevěných kabin, systém je zavěšen na dvou masivních řetězových smyčkách a je poháněn přes šnekové převodovky elektromotorem o výkonu 25 kW. Každá kabina je určena max. pro 2 osoby, pohybuje se nízkou stálou rychlostí 0,3 metru za vteřinu. Při obsazení kabin dvěma lidmi může v každém směru jet zároveň 70 lidí. Nosnost je 5600 Kg, přepravní kapacita 480 osob za hodinu.  
Výhody páternosteru jsou jasné - velká kapacita, nízká energetická náročnost, spolehlivost. Nevýhody jsou tu také - nepřístupnost pro osoby s tělesným handikepem či omezenou pohyblivostí, ve vyšších budovách je výtah velmi pomalý. V Liberci je to vyřešeno tím, že kromě páternosteru jsou v budově ještě dva nové rychlovýtahy. 








V rámci Dne otevřených dveří se v páternosteru konala fotografická výstava a také unikátní módní přehlídka. 



Krajský úřad Libereckého kraje je veřejná budova, o možnost podívat se na páternoster je možné požádat pracovníky infocentra v přízemí budovy - během prázdnin bývá příležitost i navštívit vyhlídku na střeše krajského úřadu v 17. patře, odkud je skvělý pohled na celé město.



Související články:

čtvrtek 23. dubna 2015

Liberecká buddhistická stúpa

V roce 2000 bylo v Liberci založeno Centrum pro tibetská buddhistická studia Rabten Čhödarling. Na zahradě centra se v roce 2009 začala budovat 6,4 metry vysoká Vítězná stúpa, dokončena byla v září 2014, jako druhá stavba tohoto druhu v České republice (po stúpě v Těnovicích na Plzeňsku). Stúpa reprezentuje Osvícenou mysl, památník nejvyššího míru, který v buddhistickém pojetí představuje symbol univerzálního soucitu a nejvyšší moudrosti.



Vítězná stúpa

Vítězná stúpa (skrt. Vidžaja stúpa) je jednou z osmi typů velkých stúp připomínajících významné události Buddhova života. Byla vystavěna dévy (nebeskými bytostmi) na památku toho, že Buddha ze soucitu se svými žáky prodloužil svůj život.

V buddhistické tradici představuje socha Buddhy Jeho vznešené tělo, knihy a texty obsahující Dharmu (Buddhovo učení) Jeho dokonalou řeč a mandaly a stúpy pak Jeho osvícenou mysl. Mimo to představuje stúpa také model kosmu a někdy slouží i k uložení relikvií velkých Mistrů. V liberecké Vidžaja stúpě jsou uloženy relikvie dvou významných osvícených Mistrů a to samotného Buddhy Šákjamuniho a Ctihodného Geše Rabten Rinpočheho.

Okolí stúpy bývá prodchnuto klidnou, mírumilovnou a harmonickou atmosférou a její přítomnost eliminuje všechny druhy disharmonií, ať již vnitřních, tak vnějších jako jsou živelní pohromy, epidemie nebo válečné konflikty. Nejedná se tedy ani o sochu ani o chrám, ale o reprezentaci Osvícené mysli, památník nejvyššího míru, který v buddhistickém pojetí představuje symbol univerzálního soucitu a nejvyšší moudrosti.

Výstavba 6,4 metrů vysoké Vítězné stúpy započala v zahradě Centra Rabten Čhödarling úvodními rituály na podzim 2009 a vysvěcena byla 27.9.2014. Stavba samotná byla realizována členy Centra a na její výzdobě se podíleli nepálští umělci.













středa 22. dubna 2015

Liberecké sochy: Figurální plastika

Po delší době opět jedna socha z veřejného prostoru města Liberce. Před nákupním střediskem Horizont v Ještědské ulici stojí od roku 1985 pískovcová socha matky a dítěte s názvem Figurální plastika. Autorem je turnovský sochař a restaurátor Michael Bílek.








Autor Michael Bílek





pondělí 15. září 2014

Liberecké sochy: Ptáci podruhé

Možná se na Ptáky pamatujete - tohle dřevěné sousoší stávalo na náměstí dr. Edvarda Beneše, poté se přesunulo před vchod do zoologické zahrady. Tam se už ale delší dobu staví a ptáci odsud odlétli. Dnes jsem na ně náhodou narazila znovu - aktuálně se nacházejí před vstupem do psího útulku, u vchodu do Centra pro zvířata v nouzi v Liberci-Růžodole.