Socha Immaculaty v Liberci

V liberecké Ruprechtické ulici se hned vedle židovského hřbitova, v prostoru za novinovým stánkem, schovává jedna z libereckých kulturních památek, na které se tak trochu zapomnělo: mariánský sloup, aneb socha Immaculaty (Panny Marie Neposkvrněného početí).

Asi metr vysoká socha Panny Marie na vysokém sloupu v antickém stylu pochází z roku 1719, autor je neznámý, z nápisu na spodním soklu sloupu se ví, že v roce 1775 sloup opravoval kameník Johann Knobloch. Jak je vidět i z fotografií, socha není zrovna v nejlepším stavu...

A co o téhle památce říká Soupis soch liberecké farnosti z 1.3.1836, který byl nově přeložen do současné češtiny a otištěn ve Sborníku Národního památkového ústavu, Územního odborného pracoviště v Liberci v roce 2008?

"Bolestná Marie Matka Boží"

Místo, kde se nachází: "... při cestě z Liberce do Ruprechtic od jihu na sever po levé ruce, volně v poli na pozemku, pronajatém nájemcem městské vinopalny Wenzelem Jantschem."

Popis konstrukce a důstojnosti sochy: "Tato statue spočívá na velkém polním kameni, podobném skále. Na čtyřúhelníkoveém pidestalu stojí nádherný jónský dřík sloupu s rovněž výtečnou hlavicí, na ní Marie Matka Bolestná s tváří obrácenou vlevo k nebi, s levou rukou na srdci, kde se nachází krásně udělaný meč s poškozeným pozlacením, s pravou rukou otevřenou směrem dolů a nataženou dopředu, výrazná a plná důstojnosti a vznešenosti. Celek je mistrovsky zhotovený z tvrdého jemného pískovce. Statue se obrací čelní stranou k východu a je železnými kleštinami mezi stupni připevněna ke skále".

Nápisy, které se nacházejí u sochy: "Na štítě podstavce čelní strany lze číst: Obnoveno vlastníky pozemku Josefem a Marií Annou Jónovými. Florián Sigmund 1814. Pod tím na piedestalu: Tobiás Linke 1719, na štítě podstavce směrem jihu: Johann Joseph Knobloch 1755, na štítě podstavce směrem k severu: Anna Ludmila Knobloch".

Zdali je pro údržbu k dispozici nějaký fond: "Na údržbu neexistuje žádný fond, takže jen zbožní dobrodinci občas věnují statui svoji pozornost".

Poznámka: "V zájmu náboženství a umění je třeba si přáti, aby byl sloup pokud možno chráněn před vše rozhlodávajícím zubem času."

 

 

 

Vodopády Jedlová

Poslední zastávka z říjnového archivu a z výletu do Jizerských hor - vodopády Jedlová. Nikdy jsem tu nebyla a byla jsem příjemně překvapená Jedlovým dolem i říčkou Jedlovou. Jedním slovem - nádhera. Pokud se někdy budete toulat okolím Josefova dolu, vodopády na Jedlové určitě nevynechejte.

Nejčastěji se k vodopádům chodí z Josefova dolu, my jsme však šli shora - od Milíře. Celým údolím prochází naučná stezka, která upozorňuje na přírodní krásy i na zajímavou faunu a flóru. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více tady: http://www.vodopady.info/cz/jizerky/Jizerky.php?page=jedlova

Milíř (anebo Milíře?) v Jizerských horách

Jednou z méně známých hor v Jizerských horách je Milíř, nebo taky Milíře. Patří mezi jizerskohorské tisícovky, neb měří 1003 metrů, do této prestižní skupiny ale byl zařazen poměrně nedávno - většina map uvádí nadmořskou výšku 999 metrů - podle geodetického bodu zaměřeného kousek od vrcholu.

Milíř najdete na Mariánskohorském hřebeni, asi 2,5 km na jih od Jizery.

Na Milíř nevede žádná značená turistická stezka a na samotný vrchol nevede vůbec žádná cesta. Nejjednodušší přístup je od jihu. Z asfaltové silničky od Mariánskohorských bud na Smědavu odbočuje po 800 m doleva široká cesta, vedoucí přes Mariánskohorský hřeben na rozcestí Čihadla. Z ní po dalších 400 m odbočuje doprava travnatá cesta, která končí na jižním okraji vrcholové plošiny, asi 150 m od centrální skalky u geodetického bodu. (zdroj: Wikipedie)
Zajímá vás, jak to na vrcholu Milíře vypadá? Nějak takhle - foceno v polovině října 2011.