pátek 9. srpna 2024

Dálník (kabinový motocykl) před Severočeským muzeem



Liberecké muzeum má nový unikátní exponát, který zaparkoval před jeho vchodem: kabinový motocykl Peraves W-18 K5 Ecomobile ze Švýcarska, dílo konstruktéra Jana Anderleho z roku 1991. Toto vozidlo se od roku 1994 vyrábí v Brně pod inovovanou značkou Monoracer.

Technické specifikace: Vozidlo je dvoumístné a jeho zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec BMW má výkon 66 kW (90 koní) a dosahuje maximální rychlosti 255 km/h.

Více na stránkách výrobce zde



foceno v srpnu 2024

Výstava: Kniha o Jizerských horách… a pak jen lesy

Moc milá výstava v libereckém muzeu: Kniha o Jizerských horách… a pak jen lesy. Audiovizuální výstava inspirovaná legendární knihou Miloslava Nevrlého.




Kniha o Jizerských horách… a pak jen lesy
27.06.2024 – 05.01.2025





Připravovaný výstavní projekt se opírá o dnes již legendární Knihu o Jizerských horách Miloslava Nevrlého, který celý svůj pracovní život zasvětil Severočeskému muzeu v Liberci, kde vedl přírodovědné oddělení. Kniha je s osudem muzea úzce provázána a sám Nevrlý popisuje, že impulzem pro vznik Knihy o Jizerských horách byl právě nástup do muzea v roce 1957, kdy měl možnost trávit celé dny jako aktivní přírodovědec na přírodovědné stanici na bývalé sklářské osadě Jizerka. Kniha o Jizerských horách se díky mistrovskému způsobu vyprávění a zapracování autorem léta dohledávaných faktů, příběhů a pověstí stala vzorem pro zpracování populárně naučné literatury v oblasti vlastivědných titulů. Poprvé byla kniha vydána v roce 1976 a doprovázely jí ilustrace Milana Janáčka. Od té doby se díky svému úspěchu dočkala několika dalších vydání a dotisků s aktualizacemi a doplňujícími informacemi.

Výstava postavená na vybraných kapitolách z knihy zkombinuje audiovizuální prvky s výtvarnými díly, fakty, přírodninami, fotografiemi, dotýkanými předměty či modely, vztahujícími se k Jizerským horám. Mimo jiné zde bude poprvé komplexně vystaven soubor ilustrací Milana Janáčka, bez kterých si dnes podobu Knihy o Jizerských horách nedovedeme představit.

Výstava vzniká ve spolupráci s výtvarníkem Richardem Loskotem, který se zaměřuje na experimentální prostorovou tvorbu a zpracovávání komplexních prostředí a fotografem, kameramanem a milovníkem přírody Jiřím Dvořákem.

Výstava vizuálně interpretuje nadčasové knižní dílo Miloslava Nevrlého, které je navzdory datu svého prvního vydání (1976) stále nevyčerpatelným zdrojem poznání a inspirace. Projekt současným jazykem kombinuje úryvky textů s vybranými artefakty a přírodními prvky, které se vztahují k Jizerským horám. Těžiště výstavy tvoří audiovizuální instalace umělců Richarda Loskota a Jiřího Dvořáka, která vás vtáhne do nitra Jizerských hor. Na výstavě bude kromě grafik, fotografií, maleb či dobových artefaktů poprvé k vidění kompletní soubor originálních ilustrací pro Knihu o Jizerských horách ilustrátora a malíře Milana Janáčka.

(zdroj web muzea)

Vážnějším zájemcům doporučuji také nejnovější číslo muzejního Čtvrtletníku, který je Knize o Jizerských horách a fenoménu Miloslava Nevrlého věnován. Zatím je k dostání jen v papírové podobě, později by měl být umístěn v archivu muzea.


Jan Schindler / Drobné rytecké pochutiny

Sklo ve foyer vstupu do Severočeského muzea v Liberci mě vždycky nadchne. Jan Schindler / Drobné rytecké pochutiny




Jan Schindler / Drobné rytecké pochutiny
20.06.2024 – 28.10.2024


Výstava představuje cestu Jana Schindlera (nar. 1971) světem rytého skla od jeho úplných začátků v roce 1992 až po současnost. K vidění jsou jeho školní práce ze Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, i práce komerčního charakteru, které vznikly v rozmezí let 1995 – 2019. Těžištěm celé přehlídky je ale autorské ryté sklo, které poodkrývá jeho blízký, i když zvláštní, vztah k technice rytí skla a vlastně i ke sklu, jako takovému. Ve volné tvorbě používá Jan Schindler běžně dostupné užitkové, nejlépe nápojové sklo. Nevyhýbá se skleněným objektům s výrobní vadou, dá se říci, že je dokonce vyhledává, nebo používá předměty odpadní a vdechuje jim druhý život. Tyto svým rytím pojednané objekty autor nepovažuje za nedotknutelná umělecká díla, naopak k nim přistupuje s racionální civilností. Jan Schindler, rodák z Turnova, žijící a pracující v Jablonci nad Nisou a pedagogicky působící v Železném Brodě si dává za cíl rehabilitaci techniky rytiny na sklo v konkurenci průmyslových technik pískování a leptání.

(zdroj web muzea)

Webové stránky Jana Schindlera zde.


Karel Hubáček známý neznámý v Severočeském muzeu

Výstava Karel Hubáček známý neznámý v Severočeském muzeu. S překvapením jsem zjistila, že se Karel Hubáček podílel i na sídlišti Hracholusky v mé rodné Roudnici... Jinak my, co jsme viděli divadelní inscenaci Sialská trojčata, známe Hubáčka jako své boty:-) Každopádně zaujaly nerealizované stavby, hlavně ty divadelní, pobavil telegram o Perettově ceně, včetně překladů a gratulací a také dopis herce Třísky. A zajímavé bylo video s pamětníky. 




Karel Hubáček známý neznámý
12.06.2024 – 06.10.2024

Výstava ke 100. výročí narození jednoho z našich nejvýznamnějších architektů se nebude vázat pouze na jeho největší architektonické dílo-horský hotel a vysílač Ještěd. Ten bude vřazen mezi jeho další pozoruhodné, avšak veřejnosti méně známé realizace technicistních staveb, jako jsou např. vodárenské a meteorologické věže v Praze. Výstava je i průzkumem architektovy rané tvorby, která vykrystalizovala do ceněných projektů Kina Máj v Doksech nebo teplického kulturního domu. Kromě korekce některých tradovaných mýtů a nepřesností přináší výstava i další silnou linku, kterou je Karel Hubáček coby osobnost se silným organizačním talentem s výjimečnou schopností iniciovat a podpořit tvorbu ostatních kolegů architektonického ateliéru SIAL navzdory nepříznivým podmínkám socialistického státního zřízení.

(zdroj: web muzea)