Jaro 2024 v Liberci, to je dost horor. Půlka města neprůjezdná, rozkopaná. Zřejmě je třeba před volbami ukázat, že se pracuje. Teplárna Liberec si aspoň najala vtipného píáristu...
středa 22. května 2024
Městské lázně v Liberci - malá výstava v galerii
Městské lázně Františka Josefa I. v Liberci
Liberecká spořitelna si v roce 1898, u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., dala postavit lázně pro své občany (lázně sloužily lidem pro hygienu, protože v té době domácnosti běžně neměly koupelny). Budova byla postavena ve velkolepém historizujícím stylu s reliéfy a sochami od libereckého sochaře Emanuela Gerharta. Interiéry zdobily nástěnné malby a luxusní dlaždičky.
Až do roku 1984, kdy se otevřel nový bazén na Tržním náměstí, byly Městské lázně Františka Josefa I. jediným krytým bazénem v Liberci. Za 25 let provozu je navštívilo přes 2,5 milionu lidí. Po roce 1984 lázně chátraly a měnily majitele. Město Liberec je koupilo v roce 2005 a v letech 2009-2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Od roku 2014 v budově sídlí Oblastní galerie Liberec.
Projekt revitalizace městských lázní zpracoval liberecký ateliér Sial pod vedením hlavního architekta Jiřího Bučka a hlavního inženýra Karla Novotného v letech 2009–2010. Vlastní stavební práce byly zahájeny v září 2011 a dokončeny v červnu 2013. Oblastní galerie Liberec převzala lázně do pronájmu k 1. září 2013 a po přestěhování sbírek a instalaci nových expozic je 28. února 2014 otevřela veřejnosti. Projekt revitalizace městských lázní pro galerijní účely byl financován Evropskou unií (85 %) a Libereckým krajem (15 %)
Malou vzpomínku na to, jak to s Lázněmi před proměnou na galerii vypadalo, nabízí výstava v zadní části podbazénové haly ve stávající Oblastní galerii. 
Více informací najdete na stránkách OGL.
Moje fotky z roku 2008 najdete potom tady.
Identita. Útěk z postsovětského prostoru (OGL Lázně)
Zkusila jsem nechat umělou inteligenci přepsat oficiální anotaci - a ano, je to výrazně srozumitelnější, byť samozřejmě trochu osekané...
Pád železné opony a rozpad Sovětského svazu na konci 20. století přinesly do zemí střední a východní Evropy velké změny. Umělci v tomto regionu museli čelit novým otázkám ohledně své identity a kořenů. Museli se vyrovnat s minulostí a zároveň hledat cestu k budoucnosti.
Výstava "Identita. Útěk z postsovětského prostoru" se zaměřuje na tento proces hledání identity. Představuje díla deseti litevských umělců, kteří se ve své tvorbě zabývají tématy jako je paměť, historie, kulturní dědictví a osobní svoboda. I když se pobaltské státy staly součástí Evropské unie a NATO, stále se potýkají s odkazem sovětské okupace. Umělci na výstavě zkoumají, jak tato minulost ovlivnila jejich kulturu a identitu. Hledají také odpovědi na otázky, co to znamená být Litevcem v 21. století.
Výstava je důležitým příspěvkem k diskusi o identitě a paměti v postsovětském prostoru. Je to také podnětný a znepokojivý pohled na to, jak umělci čelí výzvám globalizace a hledají své místo ve světě.
Původní text najdete tady.
Vystavující umělci: Žygimantas Augustinas, Algimantas Kensminas, Tauras Kensminas, Denisas Kolomyckis, Žydrūnas Mirinavičius, Rūta Putramentaitė, Eglė Ridikaitė, Indrė Rybakovaitė, Ieva Skauronė, Andrej Vasilenko.
Výstava potrvá do 28. 7. 2024.
Milorad Krstić | Jaký to báječný svět (OGL Lázně)
Milorad Krstić pochází ze Slovinska, ale od roku 1989 žije v Budapešti. Věnuje se vizuálnímu mění, maluje, kreslí, dělá sochy, fotí, vymýšlí dekorace pro divadlo a točí filmy. Je také autorem komiksů pro děti.
V roce 1995 natočil krátký animovaný film s názvem "My Baby Left Me" a za něj dostal Stříbrného medvěda na filmovém festivalu v Berlíně. Další jeho animovaný film, tentokrát interaktivní, se jmenuje "Das Anatomische Theater" a v roce 1999 za něj dostal cenu MIFA v Annecy. V roce 2018 pak natočil celovečerní animovaný film s názvem "Sběratel Ruben Brandt", který byl promítán na filmovém festivalu v Locarnu a také v mezinárodní soutěži Anifilmu.
V liberecké oblastní galerii vystavuje kresby, skicy a další grafické práce v návaznosti na právě probíhající Anifilm.
čtvrtek 2. května 2024
Černostudniční hřeben
Procházka částí Černostudničního hřebene (od Beranů na Muchov a zpět). Asi 7 km.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)