Vestibul Severočeského muzea a výstava Pod stromečkem. Zamackla jsem slzu...
Pod stromečkem
(9. 11. 2023 - 7. 1. 2024)
Instalace ve vestibulu Severočeského muzea představuje hry, hračky a další předměty ze sbírek, které mohly děti objevit pod vánočním stromečkem v období mezi 40. až 90. léty 20. století. Přijďte si do muzea při příležitosti vánočních svátků zavzpomínat na dětství, objevit několika generacemi vyzkoušené, prozkoumané a náležitě dotýkané předměty, připomenout si dávno zašlou slávu legendárních her a hraček, které provázely nejedno dětství. Přiveďte své děti a vyprávějte jim, jaké byly Vánoce vašeho dětství či jak prožívaly výjimečné období roku vaše babičky. O vaše vzpomínky se s námi v muzeu můžete interaktivně podělit nebo si u nás napsat dopis Ježíškovi. Za doručení ručíme.
Tradici darů, které děti očekávají každý rok pod vánočním stromečkem a s ní úzce spjaté kouzlo postavy Ježíška jako tajemného štědrovečerního dárce nelze zcela historicky objasnit. Setkává se zde řada historických a kulturních vrstev, které se samotnou událostí Narození Páně nijak nesouvisí. Jisté však je, že se jedná o starobylý zvyk související s dobou slunovratu. Z historických pramenů můžeme vysledovat, že již ve 14. století si v českém prostředí lidé posílali „dary štědrého večera“ na památku narození Božího Syna. Zvykem bylo, že lidé, kteří dostali dárek, za něj děkují těm, kteří jej poslali, odměňují posly, kteří jej doručili, a sami po svých poslech posílají nějaký dárek těm, jimiž byli obdarováni. Časem se skladba darů proměňovala od symbolických předmětů přes praktické až po předměty určené především k potěšení. Obdarovávali se především lidé z bohatých vrstev společnosti, děti a také sloužící osoby, kterým se dávaly drobné dárky. Na venkově bylo ještě v 19. století štědrovečerní nadělování velmi střídmé nebo žádné. Především dětem se nadělovaly drobné předměty užitné potřeby, ořechy či jablka. V chudším prostředí spíše přežívaly štědrovečerní obyčeje a tradice, které pak v průběhu 20. století ze značné části vymizely a nahradil je obecně vžitý zvyk nadělování dárků.
Skladba dárků záležela vždy na životní úrovni, zprvu dostávaly děti hlavně ovoce, domácí pečivo a cukroví, až později se pod stromkem objevily například knížky, hračky či drobné textilní předměty. Většinou se jednalo dárky nezbytné každodenní potřeby. Počátkem 20. století se začínají objevovat finančně náročnější zdobná přání a za první republiky si děti nejčastěji přály panenky a doplňky k nim, plechová zvířátka na klíček, cínové vojáčky, dřevěné hračky na kolečkách, houpací koně, kovové stavebnice, sáňky a mnoho dalšího. Vánoce se díky obdarovávání staly oblíbeným a očekávaným svátkem dětí. Stará funkce daru v období svatých nocí tak nabývá nových rozměrů a směřování a stává se jedním z výrazných znaků Vánoc. Jakmile ale bylo dítě starší, začalo vyrábět dárky také pro své blízké. Pro pány například vyšívané trepky, záložky do knihy nebo domácí čepeček, pro dámy podušky na špendlíky, stínítka na lampu, vyšité kapesníčky, zástěrky atd
Přijďte si do muzea při příležitosti vánočních svátků zavzpomínat na dětství, objevit několika generacemi vyzkoušené, prozkoumané a náležitě dotýkané předměty, připomenout si dávno zašlou slávu legendárních her a hraček, které provázely nejedno dětství. Přiveďte své děti a vyprávějte jim, jaké byly Vánoce vašeho dětství nebo jak prožívaly výjimečné období roku vaše babičky. O vaše vzpomínky se s námi v muzeu můžete interaktivně podělit nebo si u nás napsat dopis Ježíškovi. Za doručení ručíme.
Tradici darů, které děti očekávají každý rok pod vánočním stromečkem, a s ní úzce spjaté kouzlo postavy Ježíška jako tajemného štědrovečerního dárce nelze zcela historicky objasnit. Setkává se zde řada historických a kulturních vrstev, které se samotnou událostí Narození Páně nijak nesouvisí. Jisté však je, že se jedná o starobylý zvyk související s dobou slunovratu. Z historických pramenů můžeme vysledovat, že již ve 14. století si v českém prostředí lidé posílali „dary štědrého večera“ na památku narození Božího Syna. Zvykem bylo, že lidé, kteří dostali dárek, za něj děkují těm, kteří jej poslali, odměňují posly, kteří jej doručili, a sami po svých poslech posílají nějaký dárek těm, jimiž byli obdarováni. Časem se skladba darů proměňovala od symbolických předmětů přes praktické až po předměty určené především k potěšení.
Žádné komentáře:
Okomentovat